V sobotu se mančaft rozjel do dvou oblastí. Na „slezský“ žebřík vyjelo 7 statečných, na „hanácké“ vyrazili Kope s Míšou. Důvodem rozdělení sil mezi oblasti bylo posbírání co nejvíce medailí. Tento taktický tah vyšel jen částečně, neboť jedno očekávání skončilo bramborou a druhé doběhlo bez jedné kontroly.

Slezskou oblast hostila Karviná, přesněji její lázeňský park. Byl to velice pěkný sprint s mnoha kontrolami, trať si však zachovala svou přehlednost. Pořadatelé se však nevyhnuli jedné „ptákovině“, a to postup 17-18-19 nejen u D21C. Orientačně je to určitě náročné, ale na pohled to není moc pěkné.
A jak jsme nakonec dopadli? Kája doběhla na skvělém 7. místě, Janča 6., Pavka DISK. V chlapech Pajoš 2., Peco 4. a Mini 15. Dan nepotvrdil své sprinterské kvality ze Štramberka, neboť si některé kontroly dal raději 2x, což ho odsunulo na 9. příčku.

Míša s Kopem dali přednost klasickému OB v lese v Ptenském žlebu. Nezalekli se hanácké konkurence a očekávaně se umístili v popředí výsledkové listiny. Kope po celou trať udržel nastavené tempo a neohroženě zvítězil o 3 a půl minuty před Otrim i přes špatně postavenou kontrolu. Míša i s drobnými chybkami v půlce trati dosáhla na pěkné 6. místo.

– pajoš –

Poslední březnová sobota patřila dvěma sprintovým závodům v kopcovitém městečku pod Trúbou. Krnov vyslal do souboje o mistrovské medaile celkem 18 borců a borkyň, kterým ztěžovala dopoledne orientaci mlha, skrze kterou nešly některé kontroly mnohdy najít, neboť neměly na sobě reflexy. Některým našim matadorům přišel tento závod tak jednoduchý, že nedávali pozor a vyběhli z mapy, což se stalo osudným Kopemu, který se však nenechal rozhodit a s klidnou hlavou šetře síly na odpolední štafety závod předčasně ukončil. Tento taktický krok nakonec přinesl své ovoce.

Dopolední závod byl Mistrovstvím oblasti ve sprintu pro Moravskoslezskou a Hanáckou oblast, takže se sem sjela dvojnásobná konkurence, v níž jsme neurvali ani jednu placku. Nejblíže byl však Vláďa, který byl 8 vteřin od bedny. Jelikož první tři z jeho kategorie byli z oblasti Hanácké, tak Vláďa získal titul Mistr Moravskoslezského kraje ve sprintu. Blahopřejeme! Pokud takto zredukujeme pořadí i v D21C, tak se Míša s Pavkou shodně umístily v naší oblasti na 2. místě a Zuzka na místě 4.

V nejobsazenější kategorii P obsadila Jiřka 24. a Jirka 44. místo, v HDR Kajá vybojovala krásné 11. místo, Lenka s rodinou uzavřeli výsledkovou listinu. V H55 obsadil již zmíněný Vláďa 4. a Mojmír 8. místo, v H45 skončil Honza 10. a chromý Tomáš 33. V nejmladších vetoších doběhl Dan na 28. místě. Ve vetoškách doběhla Jana 10. a Maruška 18. V hlavních kategoriích se bojovalo o postupové místo na MČR ve sprintu, to však tentokrát viselo o několik minut výše nad námi. Míša s Pavkou s pozávodní korekci časů (někde mezi sběrkami a cílovkou byl šotek) se umístily shodně na 6. místě, Zuzka hned za nimi na 8. místě a Janča doběhla 14. V mužích obsadil Pajoš 14. a Mini 32. místo. Kope si vybral žolíka a závod nenápadně píchl.

Mezizávodní mezičas jsme vyplnili obědem, a to doslova, neboť jsme na menýčko čekali nejprve asi hodinu venku a potom asi půlhodiny uvnitř proslaveného hotelu Šipka. Naštěstí jsme měli start až v druhé štafetové vlně, takže nám stačilo vytrávit. Krnov postavil dvě štafety, jednu do hlavní kategorie a jednu veteránskou. Vetoši nechali rozbíhat chladnou hlavu Marušku, která předávala Vláďovi na 7. místě, který své postavení zkušeně udržel a do třetího úseku poslal Janu, která na svém úseku něco stáhla a předávala toto tíživé břemeno odpovědnosti DanUsainu Boltovi, jež svým výkonem nezklamal jedinou svou fanynku a skvělým časem nakonec urval konečné 6. místo, což by na Mistrovství světa byla velká bedna.

Hlavní kategorie byla docela slušně obsazena, byť startovalo jen deset štafet. Aspoň to zaručovalo výsledek do TOP10. Úkol pro rozbíhající Míšu zněl jasně:„Dovez to v balíku!“ Pajoš na druhém úseku marně doufal, že bude mít na úseku docela klid a bude maximálně stahovat, ale po průběhu diváckou kontrolou, na které se svým zkušeným ražením Míša doslova předpíchala do čela, Pajošovi došlo, že to bude bolet. Míša předávala na 1. místě s balíkem na zádech. Pajoš to nakopl, ale v patách mu byl Rouman s Ondrou, které ještě na dvojce držel, ale pak mu cukli v kopci a následně i na farstě. Spojil se poté se Štěpánem a dotáhl to do cíle na 3. fleku těsně před štafetou ASU 2 a ztratil na čelo 70 vteřin. Pavka sice chtěla předávat polibkem, ale Pajoš tuto nabídku nijak nepochopil, takže obyčejné plácnutí muselo tentokrát Pavce stačit. Třetí úseky už byly roztahanější a Pavka zkušeně vytvořila náskok, který, pro napínavý konec, částečně ztratila svým originálním sprintem z divácké kontroly kolmo do gury, kde si dala navíc 4 vrstevnice a jednu skalku, což ji mohlo stát cca 20 vteřin. Ale i přes tento okamžik, který byl samozřejmě jen kvůli divákům, předala Kopemu štafetu na 3. místě s náskokem asi 45 s na obě štafety AOP. Před Kopem již bylo rozhodnuto, takže si musel hlavně hlídat záda a kódy. Po 10 minutách Kope v klidečku sbíhá k divácké a nikdo za ním, ale za pár okamžiků mílovými skoky sbíhá k divácké také Kuba, ten naštěstí dělá osudovou chybu a kazí, podobně jako Pavka, postup na první pytlíkovou kontrolu, čímž dal Kopemu, který o něm vůbec nevěděl, šanci dovézt krnovskou štafetu na bronzovou příčku. V MIXech ještě hostovala Janča na posledním úseku, ale bohužel jejich první úsek z mladické nerozvážnosti narazil špatnou kontrolu a byli DISK.

Oslavy byly bujaré, padlo několik beden šampaňského, nabouraly se desítky kil masa, snědlo se několik stovek křepelčích vajec a natřelo se několik kilo tataráku, ať z toho má něco i Peco. A jestli nezemřeli, tak tento úspěch oslavují ještě dnes.

– pajoš –

Foto Jana:

Další fotky ze závodů:

http://tatkaklima.rajce.idnes.cz/Sprint_Stramberk
http://mov.rajce.idnes.cz/OB_-_Stramberk_29.3.2014_Milan_S./

Byť zima ještě nezačala, tak už nastal její astronomický konec a orienťákům začíná závodní sezona. Ve Vysoké nad Labem se pořádal Jarní pohár a v neděli ČPŠ. Na Moravě odstartoval sezonu První kufr v Běleckém mlýně. Na obou těchto akcích byly vidět krnovské dresy. Do Vysoké vyjelo jedno auto ve složení Rychlíci a Kopečci a ve druhém od Milovic dorazili Pecovi. Na První kufr vyrazila devítka statečných.

Na Běleckém mlýně startovalo přes 400 závodníků, což naznačuje vysokou konkurenci, ve které jsme urvali dvě bedny. Ale postupně D21 Jana 18., D45 Jana 3. a Maruška 6, H35 Dan 23., H45 Honza 15., H55 Vláďa 3., P Bětka 6., Jiřka 18. a Jirka 32. Velká gratulace Janě a Vláďovi za třetí místa a Marušce a Bětce za umístění v TOP 10.
Fotografie od Luboše Tomečka zde: http://regesport-4.blog.cz/

Po dvou letech (loni závod nebyl z důvodu sněhové kalamity) se opět sjela orienťácká špička na Jarní pohár do okolí Hradce, kde jsme samozřejmě nemohli chybět . Bohužel (pro nás spíše bohudík) naše repre měla tento víkend nominačky na ME, takže nedocházelo k tomu, že by to někdo urval o vagón. Pavka s Míšou nesložily na neděli štafetu, tak se nemusely šetřit a přihlásili do nejdelší kategorie D21A (14 km). Pavka doběhla 13. a Míša na 16. místě. Kope s Pajošem si zaběhli H21B a Peco H21C. Pajoš těsně vklouzl do desítky a skončil 9., Kope 22. a Peco 36. Kája počkala na Pavku a běžely spolu D10.

Po závodě jsme vyrazili směr Milovice, kde jsme měli pronajatý apartmán. Bohužel asi po 40 minutách jízdy při sjezdu z dálnice vypadl z levé zadní pneumatiky šroub, který tam vyplňoval díru, kterou tam sám před nějakou dobou vytvořil. Naštěstí jsme s touto situací počítali a začali měnit kolo. Avšak zaskočila nás další, zcela neočekávaná, situace. Klíč na matice od výrobce auta vůbec na tyto matice neseděl. Bohužel ani další klíče různých velikostí neměly ty správné rozměry. Hold matice o velikosti 18 má jen Ford… Naštěstí kolem projížděl Peco a v ruce zcela náhodou držel klíč 18. Ten den nás už nic horšího nepotkalo, takže jsme se mohli v klidu stoupajících bublinek šampaňského a vůně nivy soustředit na zítřejší štafety. Jediné, co nás trochu zklamalo, byla neproměněná kandidatura na Béčka 2015.

V neděli ráno nás probudil déšť, při cestě do Vysoké jsme zjistili, že se dnes vodě nevyhneme, neboť pršelo úplně všude. První úseky letěli s Pecem a zbytek jel pomalinku za nimi. Startovní číslo 1 v kategorii H21 jsme dostali asi jako revanš za to, že nám vzali téměř jistá Béčka, ale alespoň si Peco zavzpomínal na jinošské roky a zopakoval start z první vlny. Málokterá štafeta postavila na první úsek tak zkušeného rozbíhače jako my. Nejenom že se nenechá rozhodit nějakými juniorskými kličkami, ale hlavně byl z nás nejstřízlivější. Kromě mužské štafety jsme nasadili i štafetu MIX, kde rozbíhala Míša, která předávala na devátém místě Pavce, která si střihla druhý úsek. Finiš patřil Káji, která však v tomto psím počasí nenápadně přenechala číslo a čip jednomu kolemjdoucímu atletovi, takže „Kájinčin“ finiš z pátého na konečné 3. místo berte s rezervou, ale historie se neptá…

Peco se nezalekl drtivého nástupu Kuby Holušy a s klidnou hlavou a zaječími úmysly čekal na chyby soupeřů, jenomže chyby se moc nedělaly, neboť se běželo v tom samém prostoru jako sobotní dlouhá, takže se ze závodu stal dlouhý nekončící sprint. Na divácké byl Peco ještě svěží, ale závěrečný pytlík (spíše pytel, neboť byl na 20 minut) ho fyzicky dorazil a předal Pajošovi na nedobře vypadajícím 38. místě, ale stále v kontaktu s mnoha štafetami.

Pajoš neměl co ztratit, tak to nakopl a dojel v první části pár štafet, na 8. kontrole zjistil, že už běží jen na vinné výpary z předchozího dne a tělo začalo trošku odmítat tempo. V jediném kopečku mu trochu cukl balík, ale na divácké byl stále v závěsu. V závěrečném pytlíku balík rychle dotáhl, ale pak přišla podivná farsta, která rozhodila pole do několika směrů, Pajoš trochu přeběhl kontrolu a balík byl pryč. Do cíle zbývalo pár kontrol, na kterých ještě asi tři štafety dojel a předával Kopemu v kontaktu mnoha štafet na 26. místě.

Kope měl nelehký úkol, protože musel bojovat nejen s ostatními štafetami, ale i se stromy, které mu nechtěly uhnout, přičemž do jednoho málem zarazil loket. Kope proletěl s balíkem až na diváckou, za kterou ho čekala již zmíněná kontroverzní farsta, na které měl nejméně výhodnou větev a pozici, kterou si celý závod budoval, náhle ztratil a všichni mu utekli. Do sběrky se mu podařilo pár štafet ještě předběhnout, ale na dlouhém finiši ho nějací mladoši předběhli, neboť vůbec neměli úctu k jeho okostici. Bylo z toho nakonec 27. místo, ale nebýt té farsty, mohlo to být klidně do 20.

Myslím, že bylo již mnoho diskuzí o farstování pytlíku na posledním úseku. Tyto štafety neměly klasický pytlík, ale divácká kontrola dělila trať asi ve 2/3, takže v závěrečném pytlíku byly ještě 2-3 farsty, což se nám stalo osudným. Přitom si myslím, že to šlo vyřešit lépe.

Fotky (Peco + Švédská trojka):

Další fotky ze závodů: http://fotozajic.rajce.idnes.cz/Dlouha_trat_v_obci_Vysoka_nad_Labem_22._brezen_2014_orientacni_beh

– pajoš –

Dne 6. dubna 2014 (neděle) pořádá Klub orientačních sportů při TJ Lokomotiva Krnov (KRN) 4. závod jarního krajského žebříčku MSKS OS na klasické trati – 12.ročník SKOL CUP 2014. Závod s centrem ve vile Marysieńka, Las Głubczycki (Polsko) se poběží na mapě Las Głubczycki 2014, 1:10 000, ekvidistance 5m, stav 03/2014.

On Apr 6, 2014 (Sunday), 12th vol. of SKOL CUP, this time as 4th event of spring MSKS OS regional ranking is going to be organized by KRN – KOS Krnov, TJ Lokomotiva Krnov. Centre of the Classic race is planned in vila Marysieńka, Las Głubczycki (Poland) with the related map „Las Głubczycki 2014“, 1:10 000, equidistance 5m, state 03/2014.

Ke stažení rozpis závodu / Event bulletin (in CZ) for your consideration.

Více informací se dozvíte na stránce závodů ZDE.
More info on the event website HERE.

Tak máme za sebou 27. ročník, po dvou letech se vrátil do starých kolejí závodem kol jen na 15 km. Pořadatelství se nám tím pádem zásadně zjednodušilo. Došlo k pár, pro závodníky, neviditelným úpravám. Na startu se sešlo cca 200 závodníků, mezi nimž byl juniorský mistr Evropy z roku 2007 a stříbrný z halového MS 2012 Jakub Holuša. Celkově se po pár letech sešla větší konkurence nejen v mužích, ale i v ženách. V mládežnický a juniorských kategoriích došlo také k nahuštění startovní listiny. O rána nám přálo počasí, takže se běželo v trenkách a tričku, mnozí pamatujeme ročníky se sněžením.

Počasí sice nevydrželo celý den, ale po do doběhu posledních závodníků byl ještě snesitelný chládek. Vyhlášení nám propršelo, takže se stupně přemístily do párty stanu, rozdaly se dinosauři, rozebrala se tombola a závodníci se rozjeli do svých domovů, kde na ně již čekaly výsledky, které Míra bleskurychle hodil na web ještě to odpoledne.

Ale jak to všechno dopadlo pro KRNováky?

Závod na 15 km

A – Muži

8. Pajoš	61:36		celkově 10.

B – Muži

11. Míša	72:31		celkově 35.

D – Muži

3. Mojmír	79:47		celkově 43.

E – Ženy

8. Pavka	88:03		celkově 55.
12. Monča       107:07   	celkově 62.

Ostatní kategorie

G – Nejmadší. žačky (2 km)

8. Kristýna	13:45
10. Viktorie	13:52

H – Mladší žáci (2 km)

10. Michal	10:43
12. Milan	11:45

I – Mladší žačky (2 km)

16. Anna	11:47

J – Starší žáci (4 km)

3. Honza	21:14

Z – Benjamínci (600 m)

4. Karolínka	 3:01
7. Miki		 3:18
16. Jenda nejml. 6:01		(v kočárku)

P – Kondiční závod – Ženy (8 km)

2. Verča	 40:31

Před nějakou dobou nás Kope vyhecoval k horskému OB, což se nedalo odmítnout. To jsme ale netušili, že bude obsazen jmény, která se málokdy sejdou v elitní kategorii na Áčkových závodech, bylo to totiž MČR. V různých kategoriích startovalo mnoho reprezentantů a eliťáků. Tím pádem ambice na pěkné umístění nebyly vysoko, vlastně jsme to chtěli aspoň uběhnout. Nikdo z nás neměl velké zkušenosti s tímto typem závodu, tak jsme k tomu přistoupili jako k víkendové dovolené a vyjeli na jih Čech již v pátek dopoledne.

Páteční program byl sestaven hlavně z přesunu přes celou republiku, přičemž jsme nemohli nezastavit v nějakém minipivovárku na oběd. Tentokrát to padlo na jihlavský Radniční, kde jsme nakoupili něco do zásoby a pokračovali na Český Krumlov, kde nás čekala večerní prohlídka hradozámku se zahradami a divadlem s otáčivým hledištěm. Za tmy jsme si prohlídli i centrum, dali svařák a prodírali jsme se davem cizinců zpět k autu. Spíše bych měl dodat, že cizinci jsme tam byli my, neboť město bylo plné Japonců a v krámkách prodávali Korejci všechno za čitapadesat. Doplňovali je Rakušáci/Němci a Rusáci. Po kauflandové vložce jsme namířili směr Vyšší Brod, cestou jsme dali večeři v rybářské baště pod Rožmberkem a spěchali na prezentaci. Pak nás již čekala cesta na apartmán na Lipně a příprava na sobotní křest ohněm.

Ráno brzký budíček již v 6. Pořádná snídaně ve formě vaječiny se slaninou a párečky, ať není hlad, naplnit camelbagy teplým čajem, přibalit nějakou tu energo tyčinku a odjezd do centra závodů, odkud nás po vlnách odvážely autobusy na utajený start. Po dvaceti minutách jízdy jsme dojeli do rakouského skiareálu Sternstein, kde byl hromaďák.

První část tratě byl scorelauf a druhá již klasické pořadí kontrol. Po startu jsme jako první vyběhli a samozřejmě jako první razili nejbližší kontrolu, no aspoň někde jsme byli první, neboť další výběr kontroly byl již špatný. Byla to taková nováčkovská daň, která nás pak mrzela v celkovém součtu obou dnů, kdy před námi skončily týmy jen o pár minutek.

Celý scorelauf jsme si odmapovali sami, důležité bylo, že bez zásadních chyb. Na první občerstvovačce začínala trať s pevným pořadím kontrol. Tam jsme se seběhli s dalšími týmy a začali jsme se navzájem hlídat. Po dvou hodinách jsme začali cítit trochu nohy a únavu, což pak pramenilo v jedinou velkou mapovou chybu, která na konci mrzela. Nejvíc asi bolel docela dlouhý seběh na předsběrku, sběrku a do cíle.

První den jsem zakončili po 3 a půl hodině z naběhanými 31 km na 13. místě. Holky běžely něco mírně přes 3 h., uběhly 25 km a skončily 10. Sice pořadatelé slibovali tratě orientačně náročnější, ale všichni jsme se shodli, že to bylo hodně po cestách. Hůře mapující týmy na tomto dni rozhodně vydělaly. Sice do závodu pořadatelé zakomponovali i kontroly, které by nebyly zadarmo ani na klasickém middlu, ale většina kontrol nabízela jen jednu variantu postupu.

Zcela zničeni po prvním dni jedeme na privat, daváme sprchu a jdeme se kouknout po hospodách, kde dáme jídlo. Jenže restaurace v Lipně jsou nachystané jen na zahraniční hosty, což může každý poznat nejen na šílených cenách (zlatá Praha), ale i na přístupu obsluhy. Po jedné takové zkušenosti sedáme do auta a jedeme do sousedního Frymburka, kde velice příjemně pojíme, popijem a pomlsáme. Po večerním návratu již jen odpočíváme a vůbec se netěšíme na déšť, který nás má provázet celý druhý závodní den.

Nedělní ráno provází zatuhlost celého těla, někdo by řekl, že to přichází forma, ale z představy, že nás čeká to samé, co včera, jsme měli docela strach. Jelikož jsme se s holkami nevešli do handicapu (30 min. od prvního), tak jsme společně startovali z hromaďáku v 9:45. Start byl docela masový, připomínal mi štafety, až na to, že nebyly farsty, takže 80 chlapů běželo na jednu stejnou kontrolu. Postupně jsme se probojovali dopředu do první skupiny a na postupu na pátou kontrolu začali tahat balík asi šesti týmů. Do první občerstvovačky jsme si udělali drobný náskok a vybíháme společně s Vlčím dolem. Bohužel jejich tempu nestačíme, ale to nic neznamená, neboť nás v tomto závodě ještě asi 3x k jejich smůle dobíhají. Po druhé občerstvovačce začíná být docela zima a k tomu s Pajoš přesolí a málem poblije, ale nakonec to ustál a, i přes ztrátu asi minutky na balík, je za chvilinku dobíháme a dobře takticky zvoleným postupem na 16. kontrolu budujeme rozhodující náskok. Jediná chyba přichází postupem a 17. kontrolu, což je stoupající traverz s málo záchytnými body. V mapě nakreslené cesty měly ve skutečnosti kolem sebe desítky sestřiček, takže mnozí jako my vyběhli zbytečně několik vrstevnic až na hřeben, ze kterého sbíhali ke kontrole. Díky této kontrole jsme předběhli mnoho štafet, které po prvním dni měly šanci bojovat o bednu. Bohužel díky časové ztrátě z prvního dne jsme předběhli jen tři z nich.

Holky zaběhly také perfektně. V neděli nechaly za sebou celkově třetí Poprvé spolu a čtvrté Hopsinky a doběhly 6. a celkově se posunuly na 8. místo. Chlapi doběhli druhý den časem na 5. místě a předběhly je jen týmy, které se umístil na celkovém 1.-4. místě. Celkově se posunuli na 10. místo, což mohlo být mnohem lepší, ale vybrali si s holkami v sobotu nováčkovskou daň.

Naběhané nedělní parametry se podobaly těm sobotním, akorát to byl mnohem více orienťák, postupy nutily jít lesem. Pokud se nabízela cestovka, tak byly minimálně dvě volby. Opravdu musím pochválit stavitele.

Výsledky a fotky najdete zde:

http://h21e.unas.cz/hrob13/

Mapy s postupy jsou tady:

Sobota: http://www.bestik.cz/mapy/show_map.php?user=kope&map=2777
Neděle: http://www.bestik.cz/mapy/show_map.php?user=kope&map=2778

První listopadový víkend zakončil tuto sezonu dvěma závody na území ČR a na obou těchto akcích byly vidět krnovské barvy. Ten český pořádala Choceň, kde se představil Peco ve stoupající podzimní formě, neboť vyhrál postup na jedničku a celkově skončil na 9. místě.

Na Moravě to byl již tradiční Poslední kufr tentokráte v podání UOL. Kdo neměl masku, nebyl připuštěn na start. V kategorii HDR doběhla čarodějnice Kája na skvělém 4. místě, pirát Miki skončil 8. V D21 Jana doběhla 11. a Bětka se šla jen projít, H21K Dolph skončil 6. a v H21C Somr 18. V H35 Dan doběhl 9. a v H45 Honza na 5. místě.

Poslední říjnový víkend byl přeplněn tolika akcemi, že si člověk v tomto volnu moc neodpočinul. Začal již v pátek dvoudenní pařbou á la volbami do Poslanecké sněmovny, která se již tradičně protáhla do následujícího dne. V pátek také začalo Každoroční zakončení sezony veteránů z OOP, které trvalo dokonce až do pondělka. V sobotu a v pondělí se ještě k tomu naši členové oddílu účastnili oblastních žebříčků.

V sobotu na severní Moravě žádné závody nebyly, ale v severních Čechách ano, kde naše barvy hájil Peco. Opět si vybral nejnabušenější startovní pole, kde bylo 60 chlapů, přičemž závodu se celkem účastnilo asi 650 závodníků. V této konkurenci obsadil 36 místo.

Na Rejvíze v tento den proběhla krátká trať heterogenních dvojic s vloženým scorelaufem a paměťákem. Závodu se zúčastnili z Krnova veteráni Jiřka s Honzou a věkový průměr pomáhala snižovat Pavka.

Odpočinková neděle měla na programu opět krátkou trať, avšak v trochu jiném terénu a oproti sobotě se startovalo jednotlivě, přičemž časy se poté ve dvojici sčítaly. Kromě výše zmíněných Krnováku ještě přibyli Kope s Míšou, kteří si to zaběhli jen tréninkově.
Výsledky tohoto Veteránského přeboru jsou zde: http://www.orientacnibeh.opava.cz/

(pozn. redakce: Výsledky pátečního závodu jsou ty sobotní a Výsledky sobotního middlu jsou ty nedělní.)

V neděli Pajoš, Kope a Míša jeli na Podzimní kotár do Okrouhlé. Čekala nás klasika a kopce, takže jsme se docela těšili, že si dáme do těla. Po startu jsme však ihned zjistili, že to sice o běhu bude, ale o běhu po cestách. Mapová náročnost zde zcela chyběla, a to nemyslím dohledávky, ale volby postupů. Byla to trošku atletická onanie. Druhá chlapská kontrola byla dokonce společná s kategorií HDR (větvění pěšin). Co dodat, na podzim docela slušný trénink. Míša skončila 10., Pajoš doběhl 7. a Kope těsně za ním 8.