Před nějakou dobou nás Kope vyhecoval k horskému OB, což se nedalo odmítnout. To jsme ale netušili, že bude obsazen jmény, která se málokdy sejdou v elitní kategorii na Áčkových závodech, bylo to totiž MČR. V různých kategoriích startovalo mnoho reprezentantů a eliťáků. Tím pádem ambice na pěkné umístění nebyly vysoko, vlastně jsme to chtěli aspoň uběhnout. Nikdo z nás neměl velké zkušenosti s tímto typem závodu, tak jsme k tomu přistoupili jako k víkendové dovolené a vyjeli na jih Čech již v pátek dopoledne.
Páteční program byl sestaven hlavně z přesunu přes celou republiku, přičemž jsme nemohli nezastavit v nějakém minipivovárku na oběd. Tentokrát to padlo na jihlavský Radniční, kde jsme nakoupili něco do zásoby a pokračovali na Český Krumlov, kde nás čekala večerní prohlídka hradozámku se zahradami a divadlem s otáčivým hledištěm. Za tmy jsme si prohlídli i centrum, dali svařák a prodírali jsme se davem cizinců zpět k autu. Spíše bych měl dodat, že cizinci jsme tam byli my, neboť město bylo plné Japonců a v krámkách prodávali Korejci všechno za čitapadesat. Doplňovali je Rakušáci/Němci a Rusáci. Po kauflandové vložce jsme namířili směr Vyšší Brod, cestou jsme dali večeři v rybářské baště pod Rožmberkem a spěchali na prezentaci. Pak nás již čekala cesta na apartmán na Lipně a příprava na sobotní křest ohněm.
Ráno brzký budíček již v 6. Pořádná snídaně ve formě vaječiny se slaninou a párečky, ať není hlad, naplnit camelbagy teplým čajem, přibalit nějakou tu energo tyčinku a odjezd do centra závodů, odkud nás po vlnách odvážely autobusy na utajený start. Po dvaceti minutách jízdy jsme dojeli do rakouského skiareálu Sternstein, kde byl hromaďák.
První část tratě byl scorelauf a druhá již klasické pořadí kontrol. Po startu jsme jako první vyběhli a samozřejmě jako první razili nejbližší kontrolu, no aspoň někde jsme byli první, neboť další výběr kontroly byl již špatný. Byla to taková nováčkovská daň, která nás pak mrzela v celkovém součtu obou dnů, kdy před námi skončily týmy jen o pár minutek.
Celý scorelauf jsme si odmapovali sami, důležité bylo, že bez zásadních chyb. Na první občerstvovačce začínala trať s pevným pořadím kontrol. Tam jsme se seběhli s dalšími týmy a začali jsme se navzájem hlídat. Po dvou hodinách jsme začali cítit trochu nohy a únavu, což pak pramenilo v jedinou velkou mapovou chybu, která na konci mrzela. Nejvíc asi bolel docela dlouhý seběh na předsběrku, sběrku a do cíle.
První den jsem zakončili po 3 a půl hodině z naběhanými 31 km na 13. místě. Holky běžely něco mírně přes 3 h., uběhly 25 km a skončily 10. Sice pořadatelé slibovali tratě orientačně náročnější, ale všichni jsme se shodli, že to bylo hodně po cestách. Hůře mapující týmy na tomto dni rozhodně vydělaly. Sice do závodu pořadatelé zakomponovali i kontroly, které by nebyly zadarmo ani na klasickém middlu, ale většina kontrol nabízela jen jednu variantu postupu.
Zcela zničeni po prvním dni jedeme na privat, daváme sprchu a jdeme se kouknout po hospodách, kde dáme jídlo. Jenže restaurace v Lipně jsou nachystané jen na zahraniční hosty, což může každý poznat nejen na šílených cenách (zlatá Praha), ale i na přístupu obsluhy. Po jedné takové zkušenosti sedáme do auta a jedeme do sousedního Frymburka, kde velice příjemně pojíme, popijem a pomlsáme. Po večerním návratu již jen odpočíváme a vůbec se netěšíme na déšť, který nás má provázet celý druhý závodní den.
Nedělní ráno provází zatuhlost celého těla, někdo by řekl, že to přichází forma, ale z představy, že nás čeká to samé, co včera, jsme měli docela strach. Jelikož jsme se s holkami nevešli do handicapu (30 min. od prvního), tak jsme společně startovali z hromaďáku v 9:45. Start byl docela masový, připomínal mi štafety, až na to, že nebyly farsty, takže 80 chlapů běželo na jednu stejnou kontrolu. Postupně jsme se probojovali dopředu do první skupiny a na postupu na pátou kontrolu začali tahat balík asi šesti týmů. Do první občerstvovačky jsme si udělali drobný náskok a vybíháme společně s Vlčím dolem. Bohužel jejich tempu nestačíme, ale to nic neznamená, neboť nás v tomto závodě ještě asi 3x k jejich smůle dobíhají. Po druhé občerstvovačce začíná být docela zima a k tomu s Pajoš přesolí a málem poblije, ale nakonec to ustál a, i přes ztrátu asi minutky na balík, je za chvilinku dobíháme a dobře takticky zvoleným postupem na 16. kontrolu budujeme rozhodující náskok. Jediná chyba přichází postupem a 17. kontrolu, což je stoupající traverz s málo záchytnými body. V mapě nakreslené cesty měly ve skutečnosti kolem sebe desítky sestřiček, takže mnozí jako my vyběhli zbytečně několik vrstevnic až na hřeben, ze kterého sbíhali ke kontrole. Díky této kontrole jsme předběhli mnoho štafet, které po prvním dni měly šanci bojovat o bednu. Bohužel díky časové ztrátě z prvního dne jsme předběhli jen tři z nich.
Holky zaběhly také perfektně. V neděli nechaly za sebou celkově třetí Poprvé spolu a čtvrté Hopsinky a doběhly 6. a celkově se posunuly na 8. místo. Chlapi doběhli druhý den časem na 5. místě a předběhly je jen týmy, které se umístil na celkovém 1.-4. místě. Celkově se posunuli na 10. místo, což mohlo být mnohem lepší, ale vybrali si s holkami v sobotu nováčkovskou daň.
Naběhané nedělní parametry se podobaly těm sobotním, akorát to byl mnohem více orienťák, postupy nutily jít lesem. Pokud se nabízela cestovka, tak byly minimálně dvě volby. Opravdu musím pochválit stavitele.
Výsledky a fotky najdete zde:
Mapy s postupy jsou tady:
Sobota: http://www.bestik.cz/mapy/show_map.php?user=kope&map=2777
Neděle: http://www.bestik.cz/mapy/show_map.php?user=kope&map=2778
KOS Krnov 