Muna – druhá šance

Druhou červnovou sobotu jsme vyrazili do dvou směrů – část na MSK do Beskyd – tam bychom měli jezdit správně všichni, navíc když se jednalo o mistrovský závod na klasické trati, druhá část pak na Munu (hanácká oblast), tedy do bývalého vojenského prostoru u Mikulovic. Tento terén mám v živé paměti, neb před rokem jsme tam měli žebř B pro Moravu a tehdy se nám i dařilo.

V pátek jsem se naladil dynamickým fotbalem a přál si překládat v sobotu ráno stejně rychle jako se Robben proháněl kolem Ramose a Piqueho :-). Sny jsou krásná věc, budím se, beru tašku, cesta a už jsem na Muně. Startovku znám už z pátku, Brko postavil zase všechny děti z UAE, Mohamed jde i 2 minuty před mnou. Start v ruině čehosi, 3,2,1 a jdeme na to, akorát začíná pršet…

Na jedničku asfaltovka, Mohameda vidím brzy před sebou, říkám si, že se kolem něj proženu a posbírám další jeho kamarády. Chyba lávky. Když běžím na kopec kde má být čtyřka tak Mohamed dýchá hůř než já a to je co říct, má láska s k(K)opci je pověstná. Nicméně mě uvisí v delším postupu na 5. kontrolu kde to celkem pálím a i na 6. přes hustník si dává dost záležet aby se můj modrý dres nevzdálil z dohledu :-). Běžíme spolu celý závod, když jsem spadl, nebo si přibrzdil abych se domaloval, měl jsem pocit, že najednou ty kroky za mnou nejsou a že to musela být jen ozvěna, do chvíle než jsem se otočil 🙂

Musím říct, že závod se mi líbil, pokud to beru jako OBŽ, tak se jednalo o příjemné proběhnutí v zajímavém terénu. V cíli čekám na Vencu Krále, který šel 4 miny po mně, abych měl zrcadlo výkonu :-). I Venca mi říká, že běžel s kolegou z UAE, ten jeho prý i mapoval. Je to sranda a já těm kamarádským chlapcům fandím, neb OB je prostě sport, který stojí za to ve všech světových končinách.

Co závěrem? Už mám těch brambor dost! A to jsem mohl být na bedně s Víčkem, což by naše PR dost nakoplo 😀
Výsledkový servis (velká bedna): Klára W. 6., Anička J. 3., Gaba 2., Pavka 3., Mini 5., Honza 5., Mojmír 6., Barča Ř. 1., Aneta V. 2., Karel T. 4., Matěj Š. 6.,

Beskydy:
Kope, nakonec prohrál s Flaškou, vedl si statečně, čili 2. flek, Jana B. 6., Vláďa 2., Miky 3.,

– peco –

Reklamy

Volárna a VRBno, každoroční záruka výsledků

Mám pocit, že začíná být tradicí KRN, že když se běží na Volárně a ve Vrbně a to dokonce o jednom víkendu, jsou výsledky téměř zaručeny.

Poslední květnový den patřil v naší oblasti závodu na klasické trati na mapě Volárna, pořádaným bruntálským SBR. Musím říci, že jsem jel na závod s trochu smíšenými pocity, jelikož kvalita mapy (a mapaře) se vždy nad pivem trochu rozebírala, nicméně jsem čekal závod v jednom z nejlákavějších terénu na severu Moravy. Začínám mít pocit, že s přibývajícím věkem, již téměř veteránským, bych se měl prostě vykašlat na ty middly, nemám z toho výsledky, body už vůbec nekomentuji. Závod na Volárně mi tuto teorii opět více přiblížil do praxe. Doběhem ke sběrce jsem pobavil pár přihlížejících, jelikož jsem zakopl o snad poslední kořen na trati a ke kontrole 100 (Kope zná 🙂 ) jsem dojel doslova po zádech. O to větší zábava nastala při vyčítání. Nějaké nejrychlejší mezičasy (jednička to výjimečně nebyla) a ztráta na vítěze jen 5 minut. Jdu se podívat na výsledky a opravdu. V tu chvíli mě stál dojezd po zádech 4. flek, jelikož Johan Vavrys byl 6 sekund přede mnou. No nic, nakonec končím 7. Nad mapou rozebíráme mezičasy s Kopem (ten byl 2.) a zjišťuji, že jsem tam 4 minuty nechal. No třeba ty zimní laufy, kdy jsem doslova umíral, k něčemu přeci jen byly…

Musím říct, že závod byl opravdu pěkný. Na klasiku trochu kratší, ale to mi hrálo do karet 🙂 , nabízely se volby a taky místa kde to fakt chtělo hodně rychle běžet, či značně přibrzdit. Prostě OB jak má být. A jak jsme dopadli? Kromě výše dvou uvedených výsledků v mužích dále (pozice na velké bedně):

Gaba 3.,Barča Říhová 2.,Tomáš H. 1., Bětka 3.

První červnová neděle patřila mistrovskému závodu MSK v middlu. Terén, který část dospělých již znala z ČP štafet z předchozího roku (tehdy se nám velmi slušně dařilo v štafetových závodech), sliboval krásný OB prožitek a místy dost vysokou tepovou frekvenci při zdolávání kopců. Navíc tento závod byl kvalifikačním pro MČR na krátké trati. Velmi pěkný a dobře běhatelný byť kopcovitý terén závodníky prověřil v mnoha směrech. Tratě byly pěkné, nicméně směrné časy dost překročené. Mně osobně to až tak nevadilo, ale po sobotní klasice jsem se (asi ne jediný) trochu trápil běžecky, přibylo pár chyb a o postupovou zápletku nebyla nouze, co mě ale nakonec mrzelo nejvíc, byla brambora v cíli. Již druhá letos ve chvíli, kdy na bedně mohli stát v mužích 3 borci z Krnova, tentokrát navíc o 7 sekund. No nic, je to sport 🙂 . Pájoš vyhrál a Kope bral zase 2. flek.

Výsledkový servis (velká bedna 🙂 ):

Lenka Martínková 1.,Lenka Vojtesková 2., Barča Říhová 3. – D10N patřilo KRN 🙂 , Gaba 2., Míša 5., Víťa Daněk 4., Karel Tkáč 6., Michal Urban 4., Tomáš H. 2.

Doufám, že jsem na nikoho nezapomněl, co dodat závěrem. Volárna nám prostě sedí, není o čem, ve Vrbně jsme taky byli vidět. Co mi dost zvedlo náladu (tu OB), je fakt, že se v okrese Bruntál lze ještě kvalitně proběhnout s mapou a buzolou 🙂

– peco –