Druhý dubnový víkend patřil Mistrovství Moravy ve Vápenkách. Pořadatelství se zhostily Luhačovice a nabídly nám nový, dosud ultrou nepolíbený, terén. Počasí bylo objednané, takže jediné negativum, nebál bych se ho nazvat šokem, které Pajoš pocítil, bylo pár voltů, které k němu doputovaly z elektrického ohradníku skrze stanovou aluminiovou tyč.

Sobotní klasiky se zúčastnilo celkem 10 statečných Krnováků. Nejlépe se vedlo našim vetošům, kteří se všichni vlezli do první desítky; Mistr Moravy Tomáš, Honza 5. a Mojmír na 9. místě. Nevím, zda-li Tomáš postavil za titul lahev, ale o plném autě vína si šuškaly i slépky na hnoju (myslím, že by se na tento triumf mělo alespoň vzpomenout na posezónním Krnovském přeboru). V Příchozích Mini vybojoval bramboru, v HDR Kája 9. místo. Tímto výčet výsledků v TOP 10 končí, neboť v hlavních kategoriích se nám nepodařilo proklouznout tak vysoko. Částečně to má na svědomí i přítomnost mnoha slovenských bratrů, kteří zde měli také svůj Pohárik. Nejvýše se dostal Pajoš na 17. místo, kousíček za ním doběhl Kope na 21. pozici, přičemž o Pajošův skalp přišel postupem na předsběrku. Peco závod vzdal s výhledem na lepší štafetové zítřky. Z holek nastoupila jen Míša se Zuzkou, neboť Pavka momentálně odolávala hlavnímu ataku rýmečky a šetřila se na neděli. Míša doběhla 27. a Zuzka 32. Klasika byla klasicky valašská, Mára to postavil pěkně a těžce, a kdo na to neměl, tak brblal, každopádně to byla první 90-timinutová klasika sezony, takže takový srovnávací test, kdo jak na tom je.

V neděli došlo k změnám u krnovských štafet. U chlapů se na první úsek vrátil zpět Pajoš. U holek to rozběhla Zuzka a favorizovaná vetošská štafeta se rozpadla sobotním odjezdem Mistra Moravy domů.

Bohužel Pajošovo defenzivní ulehnutí ke spánku ve 20:15 nemělo pochopení u zbytku štafety, která ho několika SMS donutila vstát, dostavit se do Kopeho apartmánu 4+1 a probrat u několika panáků piva zítřejší taktiku. Tato debata se bohužel protáhla do dne startu, takže Pajoš do svých druhých štafet v této sezoně opět nastoupil ve stavu ne zcela vhodném k řízení dopravních prostředků… Ne zcela zregenerován z klasiky během postupu na první kontrolu (byla hodně daleko) ztratil veškerý kontakt s hlavním polem a proplétajíc se celou tratí vesměs sám pomalu dobíhá po pár chybách několik chlapů a v závěrečném pytlíku zjišťuje, Jak je důležité míti Filipa, který mu na farstě poradil, čímž urychlil jeho návrat do arény. S jeho 18. místem však býti spokojen nemohl. Na druhý úsek vyběhl nechybující Kope a začala stíhací jízda, neboť furt šlo o obhajobu oblastního Mistrovského titulu z loňských štafet. Kope letěl mnohem lépe než Pajoš, ale při vběhnutí do arény zapomněl orazit sběrku a předal otěže zodpovědnosti Pecošovi. Ten nic netušíc zaběhl svůj úsek nad očekávání a dokonce udržel za sebou Víčka. O to hořčí bylo zjištění, že ta snaha byla zbytečná. Kopeho disk však nebyl jediný napříč startovním polem, některé štafety zapomínaly podiváckou nebo předsběrku. Myslím, že konci trati v pytlíku bylo až moc kontrol. Leželo kolečko vedle kolečka a sběrka byla v aréně obklopena přihlížejícími, takže byla lehce přehlédnutelná.

Zuzce vyloženě, dle jejich slov, první úsek sedl, neboť ji úzký kontakt se startovním polem ulehčoval mapování a dohledávky. Sice doběhla v kontaktu a na lepším místě než Pajoš, ale z důvodu nízkého počtu štafet startujících v kategorii D21, to bylo místo poslední. Míša stáhla na svém úseku pár štafet a předala Pavce na 11. místě, která tuto pozici s přehledem udržela.

Vetoši zůstali na 3 úseky jen dva, tak si to rozdělili Honza-Mojmír-Honza. Myslím, že v této situaci, mohli klidně na jeden úsek nasadit Miniho, který celou dobu na shromaždišti byl. Každopádně Honza štafetu rozběhl na 3. místě, Mojmír tuto pozici udržel a Honza vbíhal na Tomášův čip do třetího úseku již do známého terénu, předběhl opavského Standu a doběhl na druhém místě za suverénním Zlínem. Férovost však zvítězila nad vítězstvím, když Honza postavil štafetu mimo soutěž.

Na konec bych citoval Pecoše po závodě: „Dva disky a dva tisíc v pr*eli!“

– pajoš –

V sobotu ráno se probouzím po čtyřech hodinách spánku, to zase bude výkon říkám si. Holt čtyři roky přemýšlím, kdy už se konečně vyspím.
Vyrážím směr Mutkov, či jak se vlastně ta véska mezi Rýmařovem a Šternberkem jmenuje. Po doplazu na příjemné shromaždiště checkuji kdo vlastně startuje a jaký bude ranking, bodů mám velmi skromně a je třeba s tím začít něco dělat. Náš oddíl byl zastoupen velmi početně a v menší variantě stanu se krčí houf dětí a rodičů, zkušení matadoři postávají okolo a každý se chystá na svůj závod. Cesta na start – 500 metrů, sotva udělám pár kroků už brzdím. Po ostrém startu nevěřícně točím mapou s tím, že se mi to prostě nějak nezdá, že bychom měli jít vpravo, ale jdeme :-). První 2 kontroly jak z poháru elity, na trojku už lezu brzo do hustníku. Zásek v dohledávce 5. a následně odběh na 6. kontrolu mě znervózňují. Říkám si, že mě George Michael (Michal Jirka) asi brzo dojede, podělám to ještě na sedmičku a v dohledávce 8. kontroly už jsme byli spolu. V tuto chvíli se taktika závodu po lehku mění a jdu více na záda s hlídáním si základní kontury postupu. To se mi daří až do cíle. Závod nebyl na jarní OŽ špatný, trochu leťák po cestách na můj vkus a čtyři posedy? To jsem měl asi naposledy v H10 :-), ale i toto je OB a je třeba běhat ve všem a kdykoliv, takže proč ne. Po závodě kofola a grilovaný (Pajoš ví co 🙂 ). A jak se nám dařilo? Velmi dobře, stopu jsme zanechali silnou: H12C – 14. Filip Kulaša, 16. Martin Jurčík, H14C – 9. Milan Tkáč, 13. Michal Urban, HD10N – 1. Barča Říhová, 3. Vít Daněk, 8. Karel Tkáč, HDR – 4. Kája Rychlá, D21C – 4. Pavka, 5. Míša, 6. Gabka, 8. Zuza, 10. Jana, D45C – 3. Jana, H21C – 1.Kope, 2. Pajoš, 5. Peco, 29. Mini (stejně jako v ženách jsme to hanákům trochu vykradli 🙂 ),H35C – 27. Dan, H55C – 4. Vláďa, 5. Tomáš, 10. Mojmír, 11. Honza.

Gratulace všem!

V neděli jsem se už nemohl dočkat – štafety já rád. Po dlouhé době (kronikář nejsem), staví KRN 2 štafety v mužích (Somr to umí vyhecovat). Holky v klasickém složení jednu a veteráni? Ti to jistí z dálky zakouslí do horalky…

Dlouho jsme se přetahovali, kdo že vlastně bude rozbíhat mužské Áčko, toho času maskované za Béčko. My chlapci, co spolu chodíme, totiž považujeme první úsek za otázku prestiže, ale také jisté formy sebepoškozování, protože kdo to s těma reprošema má uviset. Holky, ty mají opačný problém. Na první úsek se žádná nedere. A jak to dopadlo? Co je z klanu Rychlíků a Hrouzů jde první úsek.

Omlouvám se předem holkám, ale běžel jsem druhý úsek a tak jsem rád, že jsem umonitoroval chlapce. Na diváckém úseku se jako první objevuje Miloš Nykodým, on ten chlapec umí rozběhnout i na severu, tak co by se tady bál, má minutu náskok a za ním pár natažených jednotlivců do hada v drobných intervalech. Objevuje se první náznak balíku (cca 12 štafet) a v něm jde i Pajoš. K mé radosti ještě v pytlíku pár borců proškolí z OB v zeleném údolí a já mohu vyrazit na 10. fleku vstříc hanácké divočině. Na jedničku jdu trochu defenzivně a 2. nechávám najít kluky co vybíhali pár vteřin za mnou. Po prvních cca 5ti kontrolách se vše urovnává a i plíce po sobotě chytají druhý dech. Když se na 8. kontrole i díky lepší farstě osamostatním (směrem vpřed pořadím 🙂 ) jsem mile překvapen a přeřazuji, před sebou vidím Máru Petřivalského a říkám si, že zkušený veterán se bude v zeleném závěru hodit a ono taky ano. Někde cestou mě předběhlo pár letců o jejichž čase jen přemýšlím s respektem, ale 13. flek v kontaktu s desítkou (pořadí) je celkem dobrý základ pro již mě vyhlížejícího Kopeho. Předávám s Luhánama, ti mají na posledním úseku jejich Béčka Vegana – Kope má vodiče, říkám si. Převleču se, dám řeč s Pajošem a už jdeme vyhlížet Kopeho. Něco na nás hulákal když šel kolem, ale beztak mu bylo rozumět méně než našemu Sebanovi :-). Z diváckého úseku ke sběrce, běží Vegan a pak Kope, ale co, proč brzdí, ty vo… on zase nemá sběrku, vrací se, razí sběrku už ho zase vidíme a 2. štafety za ním co proškolil i tak v pytlíku. KRN A bude 12. V novodobé historii nejlepší výsledek v poháru štafet 🙂 Béčko doběhlo 36. a také si sáhlo na body.

Souboj holek, měl bohužel smolnou skvrnu když po bojovném výkonu Pavky na prvním úseku, zvrátila trať zákeřně kotník Mišce do polohy která neumožňovala pokračovat v závodě a Zuzky boj se již proměnil ve výklus :-). I to je někdy náš sport a přejeme Mišce brzké uzdravení.

Na Landštejně (a nebo jinde 🙂 ) v plné síle zdar!

Článek byl napsán s využitím klávesnice PC

-Peco-

V neděli se pořadatelství oblastního žebříčku ujal náš oddíl, lépe řečeno jeho zkušenější část. Mládež byla vyslána do lesa. I přes hrozící déšť, počasí docela vyšlo. Z počátku bylo chladněji, ale postupně se příjemně oteplilo.

V D10N vyhrála Lenka Martínková, 3. Aneta Vojtěšková, 4. Kristýna Pečonková, 5. Barča Říhová, Eva Frydrychová 2 kontroly nenašla a Klára Wieclawová šla mimo soutěž, ale s časem na bednu. V D12C Viktorie Švihelová skončila 7. a v D14C Anna Jendřejková 6.

V H10N doběhl Karel Tkáč 4., Víťa Daněk 6. a ve slušném čase mimo soutěž běžel Martin Jurčík. V H12C skončil Filip Kulaša na 12. místě a Přemek Rohner na 19. místě. V H14C skončili postupně Michal Urban 7., Tomáš Juna 9., Milan Tkáč 10., Jan Martínek 11. A František Švec 12. V H16C Honza Staníček nenašel všechny kontroly. V H55C doběhl Mojmír na 3. místě.

V HDR Miki doběhl na 6. místě a Kája na 16. fleku. Vítězství v P3 si vychutnala Bětka. V P5 si Mirek Švihel závod určitě užil a doběhl na 9. místě.

Doufám, že v takovém hojném počtu bude jezdit krnovská mládež i na další závody. Děkuji všem, kteří se podíleli na uspořádání tohoto závodu.

– pajoš –

Fotky ze závodů zde:

Na stránkách 4.závodu JKŽ MSKS OS na klasické trati SKOL CUP 2014 byly zveřejněny celkové výsledky. Všem závodníkům děkujeme za účast 🙂

VÝSLEDKY – ORIS
VÝSLEDKY – HTML formát (OB2000)

Na stránkách 4.závodu JKŽ MSKS OS na klasické trati SKOL CUP 2014 byly zveřejněny startovní listiny a pokyny.

STARTOVNÍ LISTINY DLE KATEGORIÍ
STARTOVNÍ LISTINY DLE ODDÍLŮ

POKYNY K ZÁVODŮM