Anaerobní víkend aneb hanácké dostihy

V sobotu ráno se probouzím po čtyřech hodinách spánku, to zase bude výkon říkám si. Holt čtyři roky přemýšlím, kdy už se konečně vyspím.
Vyrážím směr Mutkov, či jak se vlastně ta véska mezi Rýmařovem a Šternberkem jmenuje. Po doplazu na příjemné shromaždiště checkuji kdo vlastně startuje a jaký bude ranking, bodů mám velmi skromně a je třeba s tím začít něco dělat. Náš oddíl byl zastoupen velmi početně a v menší variantě stanu se krčí houf dětí a rodičů, zkušení matadoři postávají okolo a každý se chystá na svůj závod. Cesta na start – 500 metrů, sotva udělám pár kroků už brzdím. Po ostrém startu nevěřícně točím mapou s tím, že se mi to prostě nějak nezdá, že bychom měli jít vpravo, ale jdeme :-). První 2 kontroly jak z poháru elity, na trojku už lezu brzo do hustníku. Zásek v dohledávce 5. a následně odběh na 6. kontrolu mě znervózňují. Říkám si, že mě George Michael (Michal Jirka) asi brzo dojede, podělám to ještě na sedmičku a v dohledávce 8. kontroly už jsme byli spolu. V tuto chvíli se taktika závodu po lehku mění a jdu více na záda s hlídáním si základní kontury postupu. To se mi daří až do cíle. Závod nebyl na jarní OŽ špatný, trochu leťák po cestách na můj vkus a čtyři posedy? To jsem měl asi naposledy v H10 :-), ale i toto je OB a je třeba běhat ve všem a kdykoliv, takže proč ne. Po závodě kofola a grilovaný (Pajoš ví co 🙂 ). A jak se nám dařilo? Velmi dobře, stopu jsme zanechali silnou: H12C – 14. Filip Kulaša, 16. Martin Jurčík, H14C – 9. Milan Tkáč, 13. Michal Urban, HD10N – 1. Barča Říhová, 3. Vít Daněk, 8. Karel Tkáč, HDR – 4. Kája Rychlá, D21C – 4. Pavka, 5. Míša, 6. Gabka, 8. Zuza, 10. Jana, D45C – 3. Jana, H21C – 1.Kope, 2. Pajoš, 5. Peco, 29. Mini (stejně jako v ženách jsme to hanákům trochu vykradli 🙂 ),H35C – 27. Dan, H55C – 4. Vláďa, 5. Tomáš, 10. Mojmír, 11. Honza.

Gratulace všem!

V neděli jsem se už nemohl dočkat – štafety já rád. Po dlouhé době (kronikář nejsem), staví KRN 2 štafety v mužích (Somr to umí vyhecovat). Holky v klasickém složení jednu a veteráni? Ti to jistí z dálky zakouslí do horalky…

Dlouho jsme se přetahovali, kdo že vlastně bude rozbíhat mužské Áčko, toho času maskované za Béčko. My chlapci, co spolu chodíme, totiž považujeme první úsek za otázku prestiže, ale také jisté formy sebepoškozování, protože kdo to s těma reprošema má uviset. Holky, ty mají opačný problém. Na první úsek se žádná nedere. A jak to dopadlo? Co je z klanu Rychlíků a Hrouzů jde první úsek.

Omlouvám se předem holkám, ale běžel jsem druhý úsek a tak jsem rád, že jsem umonitoroval chlapce. Na diváckém úseku se jako první objevuje Miloš Nykodým, on ten chlapec umí rozběhnout i na severu, tak co by se tady bál, má minutu náskok a za ním pár natažených jednotlivců do hada v drobných intervalech. Objevuje se první náznak balíku (cca 12 štafet) a v něm jde i Pajoš. K mé radosti ještě v pytlíku pár borců proškolí z OB v zeleném údolí a já mohu vyrazit na 10. fleku vstříc hanácké divočině. Na jedničku jdu trochu defenzivně a 2. nechávám najít kluky co vybíhali pár vteřin za mnou. Po prvních cca 5ti kontrolách se vše urovnává a i plíce po sobotě chytají druhý dech. Když se na 8. kontrole i díky lepší farstě osamostatním (směrem vpřed pořadím 🙂 ) jsem mile překvapen a přeřazuji, před sebou vidím Máru Petřivalského a říkám si, že zkušený veterán se bude v zeleném závěru hodit a ono taky ano. Někde cestou mě předběhlo pár letců o jejichž čase jen přemýšlím s respektem, ale 13. flek v kontaktu s desítkou (pořadí) je celkem dobrý základ pro již mě vyhlížejícího Kopeho. Předávám s Luhánama, ti mají na posledním úseku jejich Béčka Vegana – Kope má vodiče, říkám si. Převleču se, dám řeč s Pajošem a už jdeme vyhlížet Kopeho. Něco na nás hulákal když šel kolem, ale beztak mu bylo rozumět méně než našemu Sebanovi :-). Z diváckého úseku ke sběrce, běží Vegan a pak Kope, ale co, proč brzdí, ty vo… on zase nemá sběrku, vrací se, razí sběrku už ho zase vidíme a 2. štafety za ním co proškolil i tak v pytlíku. KRN A bude 12. V novodobé historii nejlepší výsledek v poháru štafet 🙂 Béčko doběhlo 36. a také si sáhlo na body.

Souboj holek, měl bohužel smolnou skvrnu když po bojovném výkonu Pavky na prvním úseku, zvrátila trať zákeřně kotník Mišce do polohy která neumožňovala pokračovat v závodě a Zuzky boj se již proměnil ve výklus :-). I to je někdy náš sport a přejeme Mišce brzké uzdravení.

Na Landštejně (a nebo jinde 🙂 ) v plné síle zdar!

Článek byl napsán s využitím klávesnice PC

-Peco-

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s