Á, Á dva, Advanta aneb Jak se (pod)průměrnými výkony dostat do TOP 10

Druhý srpnový víkend roku tohoto patřil Advantě, kde jsme ve složení Kope, Míša, Pavka a Pajoš (řazení jsme je zcela nahodilé, není to narážka na věk ?-)) reprezentovali okolí Krnova. Než však tyto závody začaly, proběhlo v termínu 27.7.-3.8. soustředění eliťáků v rakouském Söldenu. Kope s Míšou vyjeli raději o týden dřív, aby měli před dvojicí Pajošů o nějakou tu krvinku navíc, ale severský bůh Volvo se pro jejich taktický manévr na ně nahněval a seslal na jejich povoz zlé síly v podobě roztrhlé manžety. Naštěstí Kope povolal slovanského Borise, který přemohl a zcela si podmanil severského boha Volva, a tím zachránil dny odpočinku manželů Kopečkových.

Pajoši necestovali sami, ale na soustředění vzali i naději krnovského OB – Káju. Tréninky tedy byly zcela přizpůsobeny nejmladšímu členu osazenstva, ale i přesto jsme si párkrát kvalitně zaběhali v nadmořské výšce 2000 – 3000 m. Většina dnů měla stejný průběh. Ráno vydatná snídaně s Frau Brigitte, kde jsme si zopakovali pár základních německých frází jako: Dobré ráno – Morgen a Nashledanou – Auf Wiedersehen. I přes tento každodenní dril se Míša nevyvarovala faux pas a při odchodu ze snídaně se hrdě, nahlas a s typickým českým akcentem rozloučila slovem: „Morgen!“.

Po snídani obvykle následoval celodenní pobyt v terénu s mapou bez buzoly. Postupně jsme si vyzkoušeli klasickou turistiku s panorámaty, postupem času jsmd chůzi prokládali během, pivem a štrůdlem. Vyzkoušeli jsme si jízdu lanovkou, autobusem a tobogánem. Kope učil Káju, jak správně střílet z praku, což se jednomu kolemjdoucímu Helmutovi moc nelíbilo a počastoval nás slovy: „Das ist nicht zu spielen!“. Část výpravy zdolala i ferratu, potykali jsme si s nejstarším Evropanem Ötzim a každý večer jsme si byli vyhřát kožich do bazénu. Jeden den jsme dokonce podstoupili regenerační kúru v nejstudenějších termálních lázní v Evropě (takovou kosu v termálech jste ještě nezažili).

Večery jsme trávili při jasné obloze na verandě našich apartmánů. Probírání postupů a plánování následujícího dne bylo pravidelně kombinováno s degustací rakouských piv a vín, přičemž chuťově jasně vyhrál na celé čáře německý Weizen.

Ze Söldenu jsme si odvezli krásné vzpomínky, slušnou běžeckou formu, nové krvinky, nové boty (teda skoro všichni) a prázdné platební karty.

Ale zpátky k Advantě. Jeli jsme zde plní očekávání, co na nás Lešťa nachystal a jestli dokážeme zúročit formu ze soustředění. První etapa nás čekala přímo v Novém Městě a jeho historickém centru. Pro sprint jako dělané. Start v křáku, aby nikdo neviděl odběh a mapa velikosti pohlednice, vše nasvědčovalo tomu, že to nebude zadarmo. Všichni jsme krom Pavky startovali na začátku, což byla výhoda, neboť pozdě startující už měli trošku šero a hlavně přišla bouřka jak cip a Pavka, byť valila jako zamlada, přiběhla kapku mokrá. Míša s Pavkou doběhly na 14. resp. 15. místě, Pajoš 21., Kope 28. Po první etapě tedy holky výrazně před chlapama.

V sobotu nás čekalo všemi očekávané klečové bludiště, kvůli kterého zde asi všichni závodníci přijeli. Všichni čtyři jsme startovali přes 100, takže jsme mohli v klidu pospat po náročné a vydatné páteční večeři (jen Kope si dal dietní kuřecí plátek a taky tak podle toho vypadal…). Závod byl náročný hlavně psychicky, fyzicky ani moc ne, neboť v kleči a borůvkách moc běžet nešlo, ale šutříkový konec byl velice pěkný. Byť tam každý v dohledávkách mnohdy nechal své mládí a kdekomu pomáhaly při hledání kontrol i lehké děvy, barvy Krnova v této etapě visely výrazně vysoko. Míša 5., Pavka 18., ta si neporadila s Čermákem, ale zato si hřeben Orlických hor vychutnala do sytosti, Pajoš 7., Kope 10.

Poslední etapa byla hodně rychlá a kopcovitá. Mapa byla opět velikosti pohlednice, takže natočit 5 km u mužů znamenalo poběhat vše, co lesáci nezakázali pořadatelům použít. Před námi byla poslední možnost ukázat, co jsme naběhali. V lese jsme letěli, ale labilní chyby nás odsunuly do propadliště dějin. Kope vynechal kontrolu a musel se vracet, Pajoš si přehodil palec o jedno kolečko dopředu a hledal jiný kód. Pavka poprvé porazila Míšu a obsadily v etapě 13. resp. 14. místo. Kope zas konečně porazil Pajoše a skončil na 20. místě, Pajoš na 29.

Po těchto „výsledcích“ jsme nakonec urvali tři umístění v TOP 10. Míša celkově obsadila 8. místo, Pavka se posunula na 15. příčku. Chlapi udrželi první desítku a Pajoš těsně uhájil 6. místo před Kopem, a to jen o 42 vteřin. Tyto závody sice úplně neprověřily naši formu, ale před námi je Magnus, tak vzhůru na něj.

Morgen, 13.8.2013

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s