HROUZOVKA 2015

Aktualizace 18.11.2015 / Update on November 18th, 2015

Nádherné fotografie od pana Tomečka naleznete zde / Beautiful photos taken by mr. Tomecek see here


Aktualizace 14.11.2015 / Update on November 14th, 2015

Děkujeme všem účastníkům, kteří využili dokonalého počasí babího léta k hojné účasti! Výsledky Hrouzovky jsou ke stažení zde:

Thanks for the participation in 29th vol. of Hrouzovka cross! Click here for overall results.


V sobotu 14.11.2015 se uskuteční 29.ročník Krnovského krosu HROUZOVKA. Jako obvykle v 10:00 startují závodníci na 15km okruh v blízkém okolí města Krnova s adekvátním převýšením, jeho povrch tvoří z 50% zpevněné asfaltové cesty, z 50% pak polní a lesní cesty. O dvě minuty dříve (9:58) pak startují cyklisté, kteří jedou stejnou 15 km trať, jež je připravena běžcům. Více informací na stránkách závodu zde.

On Saturday, November 14, 2015 29th vol. of Krnov Orienteering runners‘ Cross Country race HROUZOVKA 2015 is going to be held. As usually, competitors start at 10:00, following the 15 km circuit close to Krnov city in adequate elevation and surface consisting of 50% paved asphalt road, as well as 50% of field and forest roads. Cyclists, who ride the same 15 km track, which is prepared runners, start two minutes earlier (9:58). For more details, see the event website here.

Mapa/Map:

trať2

Profil tratě/Track profile:

profil2

Reklamy

SKOL CUP 2015

Dnes byly spuštěny stránky závodu v orientačním běhu SKOL CUP 2015 – ZDE

Letošní rok je formát závodu určen pro MŠ, ZŠ a SŠ (dopoledne) – na který odpoledne naváže veřejný závod v orientačním běhu. Oba dva závody proběhnou v bezprostředním centru města Krnova, pro všechny příznivce aktivního pohybu jsou připraveny atraktivní tratě různých délek a náročnosti. Zveme všechny, kteří si chtějí orientační běh poprvé zkusit v sobě známém prostředí, ale i ty kteří běhají pravidelně a mají chuť si jen tak zazávodit.

Organizační zajištění akce je v režii Klubu orientačních sportů při TJ Lokomotiva Krnov (KRN) ve spolupráci se Střediskem volného času Méďa Krnov a SK Haná Orienteering (OOL). Závod finančně podpořilo zastupitelstvo města Krnova – oddíl KRN děkuje svému městu za podporu orientačnímu sportu!

Rozpis Skol Cup 2015 – .pdf soubor s kompletními pokyny ke stažení

Rozpis Skol Cup 2015 – pozvánka

skol cup2

Mapový trénink na Cvilíně

Po zdařilém mapovém tréninku v Polsku byl tentokrát uspořádán trénink přímo v Krnově se shromaždištěm u kostela Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně a jeho přilehlém lese. Mládež běhala v jeho nejbližším okolí, delší tratě vedly až za zříceninu hradu Šelenburk a ty nejdelší až do okolí Hájnických rybníků. Počasí, které kralovalo celému pracovnímu týdnu, naštěstí vydrželo až do soboty, a tak celé odpoledne bylo relativně příjemné teplé počasí, které kazil občasný poryv větru.

Na trénink si udělala čas přibližně čtyřicítka dospěláků a dětí se svými rodiči a dokonce i prarodiči, a to nejen z krnovského okolí, ale našli se i závodníci z nejbližších okresních měst. Tratě pro dospělé byly pro některé docela fyzicky náročné (2x seběhli a vyběhli/vyšli cvilínský kopec), mapově náročnější byl poté hřeben s terénními detaily táhnoucí se k Šelenburku. Dětské tratě byly celkem čtyři, všechny přibližně stejně dlouhé a náročné. Mnohé děti, i přes naléhání rodičů, odmítaly trénink opustit i přesto, že již měly odběhnuté všechny okruhy. Z tohoto plyne zkušenost pro příští trénink: buď více okruhů pro děti, nebo poslat rodiče do terénu také.

Děkuji za účast všem dětem a jejich rodičům, které přivedly své ratolesti „blbnout“ do přírody, mládežníkům, kteří sundali z uší sluchátka, odložili na chvíli své mobily, iPady, Smartphony a kdoví co ještě a v neposlední řadě skalním orienťákům, kteří svou přítomností pozvedávají úroveň nejen tréninků, ale i oblastních závodů.

Trať A – Cvilín
Trať A – Šelenburk

Mapový trénink v Polsku

Nová sezóna je za dveřmi, sníh, co je již touto dobou roztátý, raději nenapadl, teploty nad nulou a nad hlavami sluneční paprsky, které jsou filtrovány všudypřítomnou oblačností. Prostě nezbývá nic jiného, než nazout po zimě ultry, vzít pár lampionů, rozmístit je do lesa a spojit je v trať. Na mapě Las Głubczycki 2014 se to tuto neděli 15. 3. 2015 povedlo.

Mírně přes 30 závodníků z řad úplných O-nováčků, příležitostných nadšenců a ostřílených mazáků udělalo z tohoto komorního podniku na místní poměry pro místní občany docela nevšední podívanou. I věřící polský katolík nevěřícně zíral na zaplněné nedělní parkoviště uprostřed lesa. Jedna polská závodnice s českým jménem (nebo naopak) den před tréninkem prohlásila: „Češi si chodí do lesa zaběhat, Poláci chodí szukać punkty.“ Tak jsme si zajeli k sousedům tak trochu po našimu „zaszukat“ také. Tratě byly nejen pro dospěláky, ale myslelo se i na tu nejmenší havěť, která měla dokonce tratě dvě.

Poděkování patří všem zúčastněným závodníkům, stavitelům, sběračům, hlídačům nejmenšího potěru a nahodilým kolemjdoucím. Účast byla na krnovské poměry nadstandardní i díky účasti členů opavského SCV a jejich příbuzných a přátel. Doufám jen, že ta dvacítka divokých prasat všech velikostí, stáří a pohlaví křižující les všemi směry moc nevystrašila žádného z účastníků, který se s nimi potkal v terénu.

MAPA kategorie A – ke stažení zde

Výsledky tréninku:

kategorie A	
1	Michal Zavřel	   50:40
2	Zuzka Sukeníková   52:10
3	Tomáš Minarčík	   55:40
4	Vláďa Bohunský	   56:30
5	Luke Zavřel	   57:03
6	Honza Dolph Hrouza 60:40
7	Mojmír Sukeník	   63:50
8	Miloš Rychlý	   65:10
9	Bětka Jiřičková	   76:30
10	Honza Hrouza	   85:00
11	Jana Bohunská	   91:10
		
kategorie L	
1	Martin Pietraszek  27:50
2	Salichovic rodina  87:00
		
kategorie C1	
1	Karolínka Rychlá     9:45
2	Mája + Milada	     27:00
3	Vikča Olekšová	     28:37
4	Natálka Olekšová     30:00
5	Mikuláš Zavřel	     30:25
6	Holky Pietrazskovy   31:00
		
kategorie C2	
1	Mikuláš Zavřel	     18:30
2	Vikča Olekšová	     18:40
2	Natálka Olekšová     18:40
3	Karolínka Rychlá     34:10
5	Láďa	             64:10
       

HROUZOVKA 2014

Aktualizace 8.11.2014 / Update on November 8th, 2014

Děkujeme všem účastníkům, které neodradilo ani špatné počasí za hojnou účast! Výsledky Hrouzovky jsou ke stažení zde:

Thanks for the participation in 28th vol. of Hrouzovka cross! Click here for overall results.

Aktualizace 8.10.2014 / Update on October 8th, 2014

V sobotu 8.11.2014 se uskuteční 28.ročník Krnovského krosu HROUZOVKA. Jako obvykle v 10:00 startují závodníci na 15km okruh v blízkém okolí města Krnova s adekvátním převýšením, jeho povrch tvoří z 50% zpevněné asfaltové cesty, z 50% pak polní a lesní cesty. O minutu dříve (9:59) pak startují cyklisté, kteří jedou stejnou 15 km trať, jež je připravena běžcům. Více informací na stránkách závodu zde.

On Saturday, November 8, 2014 28th vol. of Krnov Orienteering runners‘ Cross Country race HROUZOVKA 2014 is going to be held. As usually, competitors start at 10:00, following the 15 km circuit close to Krnov city in adequate elevation and surface consisting of 50% paved asphalt road, as well as 50% of field and forest roads. Cyclists, who ride the same 15 km track, which is prepared runners, start a minute earlier (9:59). For more details, see the event website here.

Mapa/Map:

trať2

Profil tratě/Track profile:

profil2

Z tyrolského dení(č)ku

Jsou tomu právě 2 roky co jsem se tak trochu divně díval na to mé zrzavé dvojče, které se právě vrátilo odněkud z Itálie a něco mlelo o tom, jak tam běželo jakýsi horský maratón a jak to bylo super a že běžet 5 hodin se dá vydržet a tak něco…

Tehdy jsem si říkal, že toto rozhodně není nic pro mě, že co bych tam s těmi blázny dělal. Jsou tomu 2 dny co jsem dofuněl na stejný kopec a objevil nové dimenze sportu, ale hezky postupně.

Ve čtvrtek musíme s Kopem ještě do práce, já jen na půlden, nakonec jsem položil telefon až poté, co už jsme se s Kopem a Míšou hnali na Prahu pro mou drahou polovičku. Frčíme přes Německo Kope pije Staropramen, všichni se se všemi hádáme :-). První alpské vršky, pak větší a větší, můstky v Innsbrucku a dál už naštěstí díky tmě moc nevidím. Volá Pájoš, něco jako, že už se ubytovali a že dobrý. Ve 22.00 přibržďuji, neboť je třeba sjet z dálnice na Bressanone, to je ten Brixen kde se to má konat :-). Kope mě naviguje skrze město, místy je to lepší podle Iphonu, ale nechávám ho :-). Penzionek moc pěkný, ubytujeme se, a dáváme rychlou jednotku chmelového moku.

V pátek ráno je hezky, bohužel tento víkend naposled. Kope mi tolikrát říkal: ”Hej Hanys, v Itálii neprší, tam to je jistota…“. Pan majitel nám předává kartičky na lanovku, aquapark a podobné záležitosti a po snídani frčíme k lanovce a směr Kreuztal, tam krátká procházka, Kope nám vysvětluje kudy se běží a kde už budeme žrát i kůru ze stromů. Vyzkoušíme místní pohoštění štrůdlem, pohádáme se s Kopem tak, jak to umíme jen my, usmíříme se tak, jak to umíme jen my a jedeme lanovkou zpět. Nakoupíme, naladíme a spát.

V sobotu ráno vstáváme kolem páté ranní. Vařím čaj, každý něco jíme, asi 4x na WC a C-Maxíkem frčíme do města, procházka na vytrávení od supermarketu na náměstí. Tam už to vře a my se těšíme na startovní výstřel. 3,2,1 a jdeme na to. Chladím to, protože mám z profilu trati respekt. Volíme s Kopem pár zkratek, za které by se nemusel stydět kde jaký domorodec a po chvilce jsme v prvním Kopci, pak kolem penzionu, lanovka – tam jsem ještě za hvězdu a místní mi tleskají :-). Kopec (ne Tomáš) pokračuje (má 13km celkem) v jeho závěru začínám mít první slabší krizi, ale ještě to rozdýchám a běžím dále celkem obstojně. Říkám si, kde je asi Kope a Pajoš, které už jsem v tu chvíli asi třicet minut neviděl ani na nejdelších otevřených úsecích. Předbíhá mě první štafeta, celkem slušné tempo na mladého sportovce, říkám si a na občerstvovačce na 22 km jdu poprvé do banánu. Na 25km už dávám i jonťák, to co se odehraje v následujících 7 kilometrech, budu asi dlouho vyprávět nejen svým dětem. Mnoho lidí se mě v životě ptalo, co mám ze sportu a proč se za něčím honím. To co jsem zažil cestou na Rossalm, byla kombinace utrpení a bolesti a přemáhání těchto pocitů, tam někde jsem si poprvé vyčinil, do čeho, že jsem se to pustil :-). Na 32km, když se trať na chvíli zlomila směrem dolů, jsem však měl naprosto opačný pocit, v tu chvíli jsem věděl, že svůj první maraton v životě dokončím, že už to prostě nepustím. Probíhám Kreuztal, Andrea s Jiřkou na mě něco volají, jak se mi prý běží a tak něco a že jdu dobře a tak :-). Za Kreuztalem krátké stoupání a druhá větší krize je tady, snažím se všechny rovinky běžet, celkem se mi to i daří, jen si dávám pozor na klouzající kameny, aby se nedostavila nějaká křeč. Trpím, běžím, mám radost, brečím a jsem na 39 km. Na občerstvovačce se zastavím, dám banán vodu, ionťák, čaj, sůl a hurá do té stěny co mi Kope říkal, že to není tak hrozné, že to chodí všichni. Ano, šli všichni, kromě mě. Já se po 100 metrech zastavím a vydýchávám, jak kdybych dobýval K2. Nic, musím bojovat, tak lezu dál, zastavím asi 3x. V tu chvíli kdy se zastavuji, počtvrté vidím z posledních svých sil povědomou postavu, šedivé vlasy modré triko, pohyb mladíka, říkám si, že to je určitě Honza, když vidím ty barevné trenýrky a modré NB, jsem si tím jist. Přestávám panikařit a jdu pomalu, ale stabilním tempem (toto jsem měl udělat hned dole a byl klid…). Honza mě tlačil nahoru, později jsem zjistil, že o mně nevěděl, asi dobře pro mě :-). Vítr rozfoukne na chvíli mraky a jde vidět Leonardův kříž a k němu závodníci stoupající co to dá a připomínající mravence na cestě k vrcholu mraveniště. V těchto chvílích jsem byl rád, že není slunečno, protože jsem věděl, že onen kříž je asi ve dvou třetinách tohoto stoupání. Nicméně je to ta daleko těžší část. Na rovinkách se dokonce snažím běžet. Domorodci postávající v péřovkách a čepicích na skalkách a kamenech volají Bravo, Bravo a dávají rady na poslední desítky metrů, bohužel výškové :-). Vidím něco jako rovinku a cedulku 41,5 km. Vypadá to, že jsme nahoře, ano vlevo budova a skutečně se rozbíháme. Probíhám obloukem a jsem v cíli, dávají na mě alobal – nevěděl jsem, jestli to nejsou funebráci, ale ta holka co mě do něj balila (pouze do alobalu) vypadala spíš jako anděl, běží ke mně Kope, Pajoš (proč mají ti dva moje věci? Asi si to už po mé smrti rozdělili si říkám 🙂 ), přibíhá i Andy a vypadá to, že jsem naživu a že to není cesta k nebi :-).

Ve sprše už jen jedna křeč a drobné komplikace a dál už jen samá pozitiva a sociální jistoty 🙂

Čekáme na holky, daří se jim dobře, protože jsou obě přítomny na bedně. Stejně tak i Honza.

Výsledkový servis dle kategorií: Pavka 2., Míša 4., Honza 3., Pajoš 5., Kope 7., Peco 21. Podle mě parta nadšenců z Krnova zanechala velkou a nejen uhlíkovou stopu 🙂

V neděli už jen relax v aquaparku, okupace tobogánu, bublinové vany a pomalu domů.
Co napsat závěrem? Pěkně zorganizovaný závod, pěkné prostředí, dobrý průběh, spousta zábavy a endorfinu, to byl 5th Brixen Dolomiten Maraton

– peco –

Muna – druhá šance

Druhou červnovou sobotu jsme vyrazili do dvou směrů – část na MSK do Beskyd – tam bychom měli jezdit správně všichni, navíc když se jednalo o mistrovský závod na klasické trati, druhá část pak na Munu (hanácká oblast), tedy do bývalého vojenského prostoru u Mikulovic. Tento terén mám v živé paměti, neb před rokem jsme tam měli žebř B pro Moravu a tehdy se nám i dařilo.

V pátek jsem se naladil dynamickým fotbalem a přál si překládat v sobotu ráno stejně rychle jako se Robben proháněl kolem Ramose a Piqueho :-). Sny jsou krásná věc, budím se, beru tašku, cesta a už jsem na Muně. Startovku znám už z pátku, Brko postavil zase všechny děti z UAE, Mohamed jde i 2 minuty před mnou. Start v ruině čehosi, 3,2,1 a jdeme na to, akorát začíná pršet…

Na jedničku asfaltovka, Mohameda vidím brzy před sebou, říkám si, že se kolem něj proženu a posbírám další jeho kamarády. Chyba lávky. Když běžím na kopec kde má být čtyřka tak Mohamed dýchá hůř než já a to je co říct, má láska s k(K)opci je pověstná. Nicméně mě uvisí v delším postupu na 5. kontrolu kde to celkem pálím a i na 6. přes hustník si dává dost záležet aby se můj modrý dres nevzdálil z dohledu :-). Běžíme spolu celý závod, když jsem spadl, nebo si přibrzdil abych se domaloval, měl jsem pocit, že najednou ty kroky za mnou nejsou a že to musela být jen ozvěna, do chvíle než jsem se otočil 🙂

Musím říct, že závod se mi líbil, pokud to beru jako OBŽ, tak se jednalo o příjemné proběhnutí v zajímavém terénu. V cíli čekám na Vencu Krále, který šel 4 miny po mně, abych měl zrcadlo výkonu :-). I Venca mi říká, že běžel s kolegou z UAE, ten jeho prý i mapoval. Je to sranda a já těm kamarádským chlapcům fandím, neb OB je prostě sport, který stojí za to ve všech světových končinách.

Co závěrem? Už mám těch brambor dost! A to jsem mohl být na bedně s Víčkem, což by naše PR dost nakoplo 😀
Výsledkový servis (velká bedna): Klára W. 6., Anička J. 3., Gaba 2., Pavka 3., Mini 5., Honza 5., Mojmír 6., Barča Ř. 1., Aneta V. 2., Karel T. 4., Matěj Š. 6.,

Beskydy:
Kope, nakonec prohrál s Flaškou, vedl si statečně, čili 2. flek, Jana B. 6., Vláďa 2., Miky 3.,

– peco –

Volárna a VRBno, každoroční záruka výsledků

Mám pocit, že začíná být tradicí KRN, že když se běží na Volárně a ve Vrbně a to dokonce o jednom víkendu, jsou výsledky téměř zaručeny.

Poslední květnový den patřil v naší oblasti závodu na klasické trati na mapě Volárna, pořádaným bruntálským SBR. Musím říci, že jsem jel na závod s trochu smíšenými pocity, jelikož kvalita mapy (a mapaře) se vždy nad pivem trochu rozebírala, nicméně jsem čekal závod v jednom z nejlákavějších terénu na severu Moravy. Začínám mít pocit, že s přibývajícím věkem, již téměř veteránským, bych se měl prostě vykašlat na ty middly, nemám z toho výsledky, body už vůbec nekomentuji. Závod na Volárně mi tuto teorii opět více přiblížil do praxe. Doběhem ke sběrce jsem pobavil pár přihlížejících, jelikož jsem zakopl o snad poslední kořen na trati a ke kontrole 100 (Kope zná 🙂 ) jsem dojel doslova po zádech. O to větší zábava nastala při vyčítání. Nějaké nejrychlejší mezičasy (jednička to výjimečně nebyla) a ztráta na vítěze jen 5 minut. Jdu se podívat na výsledky a opravdu. V tu chvíli mě stál dojezd po zádech 4. flek, jelikož Johan Vavrys byl 6 sekund přede mnou. No nic, nakonec končím 7. Nad mapou rozebíráme mezičasy s Kopem (ten byl 2.) a zjišťuji, že jsem tam 4 minuty nechal. No třeba ty zimní laufy, kdy jsem doslova umíral, k něčemu přeci jen byly…

Musím říct, že závod byl opravdu pěkný. Na klasiku trochu kratší, ale to mi hrálo do karet 🙂 , nabízely se volby a taky místa kde to fakt chtělo hodně rychle běžet, či značně přibrzdit. Prostě OB jak má být. A jak jsme dopadli? Kromě výše dvou uvedených výsledků v mužích dále (pozice na velké bedně):

Gaba 3.,Barča Říhová 2.,Tomáš H. 1., Bětka 3.

První červnová neděle patřila mistrovskému závodu MSK v middlu. Terén, který část dospělých již znala z ČP štafet z předchozího roku (tehdy se nám velmi slušně dařilo v štafetových závodech), sliboval krásný OB prožitek a místy dost vysokou tepovou frekvenci při zdolávání kopců. Navíc tento závod byl kvalifikačním pro MČR na krátké trati. Velmi pěkný a dobře běhatelný byť kopcovitý terén závodníky prověřil v mnoha směrech. Tratě byly pěkné, nicméně směrné časy dost překročené. Mně osobně to až tak nevadilo, ale po sobotní klasice jsem se (asi ne jediný) trochu trápil běžecky, přibylo pár chyb a o postupovou zápletku nebyla nouze, co mě ale nakonec mrzelo nejvíc, byla brambora v cíli. Již druhá letos ve chvíli, kdy na bedně mohli stát v mužích 3 borci z Krnova, tentokrát navíc o 7 sekund. No nic, je to sport 🙂 . Pájoš vyhrál a Kope bral zase 2. flek.

Výsledkový servis (velká bedna 🙂 ):

Lenka Martínková 1.,Lenka Vojtesková 2., Barča Říhová 3. – D10N patřilo KRN 🙂 , Gaba 2., Míša 5., Víťa Daněk 4., Karel Tkáč 6., Michal Urban 4., Tomáš H. 2.

Doufám, že jsem na nikoho nezapomněl, co dodat závěrem. Volárna nám prostě sedí, není o čem, ve Vrbně jsme taky byli vidět. Co mi dost zvedlo náladu (tu OB), je fakt, že se v okrese Bruntál lze ještě kvalitně proběhnout s mapou a buzolou 🙂

– peco –

Klouzání na Jablonečku, aneb když přijede na závody 1700 OB běžců

Blíží se víkend a my opět neřešíme nic jiného, než přípravu a odjezd na velkej federál. Kolegové v práci nechápou, proč se chystám zase někam do lesa, když už týden prší a o víkendu to nemá být vůbec lepší, ba naopak :-(. Checkuji předpověď počasí a opravdu má být celej vejkend v Čechách pěkný fekál. To se nakonec i potvrzuje a zejména v sobotu si užíváme spíše počasí ze začátku prosince. Kdo nemá hřeby do lesa, rukavice (nejlépe palčáky), čepku, goráče či gumáky na shromaždiště a off road káru na odstavnou louku pro auta je pěkně v … Ale pěkně po pořádku.

První letošní Áčka přidělují svazoví funkcionáři uspořádat oddílu z Turnova. To vždy slibuje určitě velmi zajímavé závody v super terénech. Je to zcela evidentní už podle ORISu, kde se objevuje neuvěřitelných 1700 přihlášek. Osobně si myslím, že hodně běžců očekává skály a jemnou mapařinku, tito jsou trošku v údivu po příjezdu na shromaždiště, protože zjišťují, že skalní města nebudou. My na tyto závody vyrážíme už s předstihem v pátek, cestou navštěvujeme několik minipivovarů na koštovačku a ladíme tak závěrečnou přípravu. Jako vždy z toho nic nemá Pajoš, který dělá šoféra a průvodce po minipivovarech, ale pivečko si dát nemůže :-).

V sobotu ráno se probouzím nějaký rozlámaný a říkám si, jak se připravit na těžkou klasiku a start někdy kolem třetí hodiny odpolední? Naštěstí se Pája a Pája postarají o super snídani, která vydrží celý den a nevyžaketím ani při klasice. Vyrážíme směr centrum závodu v Rokyté a říkáme si, že je nějaké teplé počasí (předpověď od rosniček opět špatná). Dorazíme na shromaždiště, stavíme oddílový ministan a už je to tady. Začíná pršet, celkem dost fest, a vydrží to celý den. My co startujeme hodně pozdě, zalezeme do stanu a očekáváme, kdy bude Béďa hlásit první doběhnuvší závodníky. Víme, že to zadarmo rozhodně nebude a parametry tratí jsou dosti divoké i na federál. Mužská elita slibuje 32 terčíků, 15,1 km a 590 m vysoko :-). No nic, pořád nic a stále nikdo, a tak je čas vypadnout na start. Při odchodu slyším, že dobíhají první eliťáci a jejich časy jsou hodně přes 100 minut, začínám se opravdu těšit :-). Na startu beru číslo, mrknu do startovky, kdo jde přede mnou a kdo za mnou a jdu na to. 3,2,1 a překládat. Hned první terčík je schován v jeskyni, tak začínám opatrně a na jisto (jak říkával Láďa), šup a mám ji a fičíme dál. Postupně se prokousávám závodem a opravdu si to užívám, prakticky každý postup je potřeba něco řešit. Brzo však zjišťuji, že prudké svahy neskutečně kloužou a tak postupně volím spíše obíhačky, než to kotlit rovně přes hluboká údolí. Tímto způsobem asi postupovala většina závodníků. Je to škoda, protože to trošku vymazalo některé volby (za sucha by to tak určitě nebylo) a lehce ubralo z velmi kvalitně a promyšleně postaveného závodu. Ke klouzačkám přispělo asi také i proběhnuvší množství lidí a vysoké startovní číslo bylo tentokráte spíše nevýhodou. Celý závod jdu sám a užívám si ho plnými doušky, nemám hodinky a vůbec netuším, jak dlouho už jsem v lese. V cíli vyčítám a zjišťuji, že to trvalo krásných 123 minut, a poslední ani náhodou nejsem :-).

A jak si vedli moji kamarádi? V kategorii mužské elity se mnou ještě závodil Pajoš, který mi nadělil pětku a skončil na pěkném 25. místě. Jeho žena Pája, si slušně poradila s tratí D21A a obsadila 19. příčku. Zuzka doplnila v této kategorii Pavku a obsadila 45. místo. Janča si užila trať D21B a doběhla si pro 27. flek. Dan byl v H40B na 33. místě a Mini v H21C na 26. místě. Míša se šla proklusnout a omrknout krásy Českého ráje, více ji bolavý kotník ještě nedovolil. Hodně velkou černou tečku dostala paní na startu, která nepustila do lesa Káju!!!

Po závodě navštěvujeme Svijanskou pivovarskou hospodu, narveme do sebe pečenou kačenu, pár piveček a fičíme bydlet. Dorazíme bydlet, odfekálníme boty, fusky a dedáče od humusu a bahna. Lupneme pár plasťáků. Pak ještě pár jahůdek do šáňa a jdeme spát. Bo co? Bo je pozdě jako cyp.

A je tu neděle a s ní krátká trať na stejném místě jako v sobotu. Počasí vypadá o poznání lépe a hlavně za celý den nezaprší, což je hodně pozitivní. Parametry krátké trati slibuji spíše leťák a i stavitel tratí Baieřík je znám jako super rychlík. Ale v tom se hodně závodníků splete. Zejména pasáž po startu je velmi záludná (objekty jsou schované v borůvčí a minihustnících), kde někteří nechávají i přes 5 minut na terčík (jak říkal Béďa: „v první třetině trati nelze získat, pouze se dá velmi ztratit“). Já mám štěstí, že startuji opět pozdě a tak mám informace, že musím jít ze začátku opatrně. Start, beru mapu H21A, kurde Rank mě nepustil do jelity, a letím. Hlavně opatrně, říkám si. A jeje, běžím po jiné cestě o 90 stupňů jinam, stejně jako Pajoš (cože to ten Láďa vždy říkal o první kontrole 🙂 ). Naštěstí jen asi pul míny zásek, pak mě ještě zrazuje jedna kontrolka v hustníku, jinak už čistě. Ke konci velký boj, závěrečný pytlík v rýze byl po sobotní těžké klasice nad moje síly.

Ostatní se s tratí také poprali a Krnov se opět neztratil. V kategorii D21A máme tři zástupkyně, Zuzka bere 28. flek a Pavka 42. flek, si to holky po sobotě přehodily. Míša, s bolavým kotníkem, je doplňuje na 56. místě. V kategorii D21B obsadila Janča 21. místo. Já beru v H21A 28. flek a vracím Pajošovi porážku ze soboty, ten končí na 33. místě. Hanz se rve s tratí H21B a končí na 45. místě. Mini je v H21C na 21. místě a Dan v H40B 39. Také Kája se konečně dostala do lesa, aby si mohla užít borůvčí a v něm schované jámy a jamky. Kája běží jako, když orel lítá, a obsazuje perfektní 12. místo v kat. HDR a je z nás všech nejlepší :-). Káju doplní v kat. HDR ještě malá Belli, nejmladší účastník z našeho oddílu a doběhne si pro 34. místo.

Celkově bych to zhodnotil, jako velmi pěkné a povedené závody. V sobotní klasice nakonec byly i nějaké ty skalky :-). Pořadatelé z Turnovského oddílu ukázali, že pořádat umí a i přes velkou nepřízeň počasí zvládli skoro vše na jedničku. My jsme si všichni báječně zasportovali a užili si pořádný orienťáky :-).

Thomas Kopperson, Team SVEDEN from KRPakov.