Béčka na Tesáku

O víkendu 14.-15.9.2013 byly na O-programu dvě velké akce. Mnozí dali přednost terénům z MČR krátká a ČPŠ z roku 2001 a odjeli na Áčka do oblasti Kokořínska. Ti, co chtěli zůstat poblíž svých domovů, ušetřit pohonné hmoty a nedostat debakl od soupeřů znajíce kokořínské skály, jeli na Tesák, který si jako centrum Béček vybrali pořadatelé Kroměříže. Nakonec zvítězil zdravý rozum a jelo se na Tesák. Výprava však byla okleštěna z důvodu mnohem významnější akce, a to svatby Mirka s Evou, které se zúčastnilo více krnovských orienťáků, než bylo tento rok celkově na závodech. Ale zpět do okolí Hostýna.

V sobotu byla na programu klasická trať. Terén Hostýnských vrchů není žádný čajíček, ale pořádné kopce a hluboká údolí. Parametry tratí potvrdily tyto předpoklady, neboť, co se ušetřilo na délce, vyskočilo na převýšení, takže kdo má naběhané kopce nemusel se ničeho bát. Jediné, co mohlo zkušeného závodníka trochu rozkývat, byla občasná mlha a hlavně terén prosáklý poslední týden nepřestávajícími dešti.

Na startu byli jen Míša s Kopem. Pro Kopeho to bylo hlavně testování lýtka, které nakonec vydrželo celou trať a o pár vteřinek skončil na 2. místě. Avšak po pozávodním rozhovoru se přiznal, že neběžel naplno, neboť se šetří na důležitější závody. Tímto bych chtěl poděkovat léčiteli Františkovi, který využil své, pro obyčejné smrtelníky, nadpřirozené schopnosti a urychlil léčbu nejen Kopeho lýtka, ale i Hrouzkovy nohy. Míša v tomto závodě skončila 9.

Je známým faktem, že na moravskými kluby pořádané závody (Áčka) neradi jezdí borci a borkyně ze sousedních Čech, neboť obvykle proti těmto závodům pořádají česká Béčka. Celkem se jim nedivím, kdo by taky chtěl jezdit někam na periferii… Avšak najdou se i výjimky a sem tam nějaký ten Pražák přijede.

V sobotu se tak stalo i na Tesáku. Kdo tam nebyl, neuvěří. Jedna Pražanda se rozhodla dojet na start autem. Start nebyl daleko, takže to mohla klidně dojít, ale v Čechách tímto způsobem šetří síly před závodem. U nás to praktikuje jen Fira, ale ten má pohon 4×4 a auto typu off road. Při parkování své stříbrné Oktávky zajela příliš na okraj nezpevněné lesní cesty a pod tíhou svou a svých tří ratolestí si auto sedlo na břicho.

Kolem touto dobou náhodou probíhal krnovský Mitch Buchannon (čti mič bjukenen), který, ač promrzlý a unavený po klasice, obětoval se této čechundě pomoci. Po chvíli tato špinavá blondýna oslovila ještě pár kolemjdoucích, mezi nimiž byl třeba i opavský Chuck Norris či za Prostějov běhající Nick Slaughter, kteří auto navázali na několik lan a nakonec jej z propasti pomocí hydraulikou vybaveného Citroëna vytáhli. Vše nakonec dobře dopadlo a tuto trapnou událost dokonce dokázala utajit i před vlastním manželem, který byl tou dobou ještě v lese. Jelikož nechci tuto holčinu nijak kompromitovat, prohlašuji, že veškeré postavy vystupující v tomto odstavci jsou zcela smyšlené a příběh se nezakládá na pravdě.

Abych zde nepoukazoval jen na nedokonalosti našich českých bratří či sester (a to doslova), i mezi námi Slezany se najdou takoví, kteří si místo orientek vezmou na závody cyklistické nášlapy. Jak vidno, někteří veteráni již neví, jak si ty závody zobtížnit…

Druhý víkendový den byla na programu trať krátká. Do startovky přibyl Pajoš, takže náš oddíl o třetinu zvýšil pravděpodobnost dobrého umístění. Neznalý terénu z klasiky šel do lesa z Krnováků jako první Pajoš, hned za ním vyběhla Míša a Kope to jistil z červené skupiny na konci startovky.

Trať byla velice pěkná, 75 % bylo v kamenech a skalkách a nebylo to nic jednouchého, člověk neustále musel hlídat mapu. Terén již tolik neklouzal, neboť v neděli již nepršelo. Pajoš po dvou chybách skončil na 4. místě, Kope 20 s za ním na 5. místě přičemž tam také nechal na dvou kontrolách. Míšá doběhla na 4. místě. Na sběrce sice ještě šahala po diplomu, ale na doběhu dostala 9 s, které ji nakonec od bedny dělily.

Závody byly velice pěkné, určitě by tomu napomohla větší závodnická kulisa. Pořadatelé měli smůlu, že šli proti Kokořínu. Lesy byly krásné, čisté, sem tam nějaký klacek, ale to už v lese tak bývá… Skalnatá a kamenná pasáž se staviteli v neděli povedla využít maximálně. Kdo nadával na kopce, málo běhá. Myslím, že to byla dobrá příprava na horský, podmáčený terén v okolí Revízu.

Pissálek

Reklamy

One thought on “Béčka na Tesáku

  1. Nejmenovaná Pražanda se často ráda a zpravidla hlasitě směje při čtení webu krnovských orienťáků, kteří pro svou sebeprezentaci dávají tolik prostoru nejmenovanému Pisálkovi. A přemýšleje, jak by se také stala hvězdou onoho webu, dopadla nakonec tak, jak je popsáno výše. Přes céčkařské OB výkony to nejspíš nepůjde, nominace či hostování v krnovském klubu ji v životě asi též mine, slavnou roztržitost opavského drsného dědouška již nemůže v jejím věhlasu dohnat, tak nezbývá, než bulvárně utopit manželovu služební oktávku v mravním a jiném lesním bahně.

    Velké díky patří celé pobřežní hlídce (s Mičem a Čakem v čele) za ochotu při záchranné akci a manželovi blbé blondýny za perfektní zvládnutí situace, zejména zachování klidu při odlupování téměř souvislé krusty zaschlého bahna z interiéru vozidla.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s